Krakonošova stovka slaví 50. narozeniny
AAA   
  
  
A

KRAKONOŠOVA STOVKA SLAVÍ 50 LET
                           
     Olaf Čihák 16.6.2016 dalkovepochody.cz
 Ano je to tak, Krakonošova stovka letos slaví velké jubileum. Jak už všichni víte, první  ročník dnes legendární stovky
 přes hřebeny Krkonoš se konal v roce 1966.  Tedy v době, kdy byl volný víkend neznámým pojmem a pracovní týden
 měl 6 dní včetně pracovní soboty a tak se startovalo až v sobotu odpoledne.

Klasický Krkonošský kamenitý chodník uprostřed ranních mraků
FOTO: Roman Minarovič - rajce.idnes.cz  

 
 HISTORIE:
 
 Krakonošova stovka je nejstarší dodnes konanou stovkou ve střední Evropě.  100 km dálkové pochody vznikli v
 Československu v roce 1963,  žádná jiná akce  z té doby se však nekoná dodnes.
 

VZNIK DÁLKOVÝCH POCHODŮ V ČESKOSLOVENSKU
Honza Zajíček, Jiří Caletka: Dálkové pochody, naše láska 2000
V šedesátých letech do Československa pronikly zprávy o amatérských skupinových dálkových pochodech v Nizozemsku, Francii, Belgii či Švýcarsku, ale také o extrémních profesionálních chodeckých výkonech jednotlivců.
Prvním veřejným českým dálkovým pochodům předcházely pokusy některých uzavřených skupin turistů, například z Opavy či Pardubic, ujít 100 km či co nejdelší trasu za 24 hodin. O podobné extrémní výkony (například o co nejdelší výdrž bez spánku) usilovala i mládežnická skupina Tlupa při TJ AZKG Praha, kterou založil Dr. Jan Květ alias Hony kolem roku 1960 z odrostlých členů oddílů mládeže při Městské stanici mladých turistů a AZKG. Po teoretických dohadech, kolik může člověk ujít na jeden zátah, se skupina rozhodla vyzkoušet svůj odhad, že 100 km za 24 hodin. První český organizovaný dálkový pochod, inzerovaný klubovým letákem a pojímaný spíše jako recese než jako vážný sportovní výkon, se tak konal 1. června 1963 od půlnoci do půlnoci z Čechtic do Prahy a nesl název Tlupí stovka. Následně 20. června o svém počinu informovali v deníku Československý sport a poté i v Československé televizi a výzva k následování nalezla ve sportovní veřejnosti široký ohlas. Ještě téhož roku uspořádali podobné stokilometrové akce vojáci v Luštěnicích a turisté v Opavě (pozdější Bezručova Moravice) a Dubňanech (Moravským Slováckem), v roce 1964 přibyly další dvě akce, Jesenická stovka v Supíkovicích a Jizerská stovka v Liberci. V roce 1965 vzniklo 16 nových stokilometrových akcí, z nichž některé už měly i poloviční, padesátikilometrovou variantu, jeden už stokilometrovou variantu ani neměl a jeden byl naopak delší než 100 kilometrů (125 km Karlovy Vary – Praha); v tomto roce vznikl i první stovkový pochod na Slovensku. Celkem se v roce 1965 konalo 28 dálkových pochodů se 1490 startujícími a do cíle docházelo kolem 50 % startujících.

  Na první ročník Krakonošovy stovky podle statistiky pořadatelů vystartovalo z Vrchlabské  sokolovny  41 stovkařů
 (8 dívek) a do cíle úspěšně došlo 29 (4 dívky).   Atmosféru prvního ročníku můžeme vytušit z vyprávění legendy českého
  běhu mimo dráhu Iva Domanského, který tuto vzpomínku zařadil do svého seriálu "Už jen z Tribuny".

  Další pěknou vzpomínku na 7. ročník 1973 napsal na svém blogu Venca Víšek.
 

VZPOMÍNKY NA PRVNÍ ROČNÍK KRAKONOŠOVY STOVKY 1966
Ivo Domanský: Už jen z tribuny - Zlatá šedesátá léta  časopis běhej.com 2008
Vzpomenu při té příležitosti na první ročník dodnes pořádané Krakonošovy stovky přes hřebeny Krkonoš vedoucí z Vrchlabí přes Žalý, Mísečky a Dvoračky do Harrachova, dále podél vodopádu Mumlavy na hřebeny a pak v noci přes celý hlavní hřeben na Pomezní boudy, po silnici do Malé a Velké Úpy, přes Černou horu a Černý důl na silnici do Lánova a zpět do Vrchlabí. Na trati jsme nasbírali asi 3000m stoupání. Nechtělo se mi závodit, ale se mnou se stále drželi dva 17 letí kluci z vrchlabského gymnázia, Vláďa Šturm a Jirka Hofmann. Kluci byli vytrénovaní, tak jsme přes ty hřebeny skoro stále klusali.

Z hřebene byl nezapomenutelný pohled na svítící horské středisko Karpacz na polské straně. Za to na české bylo jen tu a tam světýlko. V noci se zatáhlo, ale díky tomu, že jsme běželi, podařilo se nám uniknout bouřce, která chytila většinu ostatních pochodníků, mezi nimiž bylo hodně 16 – 18 letých dívek jen tak v tričku a kraťasech. Řada z nich skončila na Špindlerovce ve stavu podchlazení a Horská služba je postupně odvážela v gazících dolů. Od té doby vím, že hory leze podceňovat. Počasí se tam mění po čertech rychle.

Tuto stovku dokončila jediná žena, tehdy 16 letá vrchlabská lyžařka Jana Wendlerová, která odmítla nabídku trenéra, aby s ostatními skončila na Špindlerovce. To uvádím proto, že tato žena běhá dodnes v dresu pražského klubu SABZO, ovšem pod jménem Jana Chlupatá…


VENCOVI PINDY - KRAKONOŠ 1973
Václav Víšek -  2011
celý článek zde
Ze stále tloustnoucího kalendáře dálkových pochodů jsme si vybírali všechno těžké, protože rozumné je střídat těžké pochody s lehkými. Rozumní jsme nebyli. Občas jsme se u výběru pochodu pohádali. Po dvou letech muselo dojít na Krakonoše.O tom, že se zúčastníme, jsme fakt nedebatovali. I mně lákal pochod, o němž se mluvilo mezi silničními pochodníky jako o zbytečné prasárně, kde se jde většina hlavního hřebene v noci. Pořadatelé se snažili o zážitek východu slunce na Sněžce.Pořád čtu, že první ročník se konal v roce 1966. Dnes je 45.ročník, to znamená, že musel se jeden rok pochod nekonat. Nenašel jsem, kdy.

Trasa zůstává, kromě současné exkurze do Polska. Za vlády předvoje dělnické třídy, jak si ta sebranka drze říkala, bylo velmi nebezpečné omylem přejít do spřáteleného Polska. Sice se chodilo po stezce československo - polského přátelství částečně za hranicemi, ale tak zhruba každých pět kilometrů stála polská pohraniční hlídka a kontrolovala české občanky. Běda, kdo ji neměl. Byly i případy zatčení a nepříjemných vyšetřování. Jedna kuriozita. Po stezce nesměli chodit občané socialistické NDR, ač přátelé obou zemí. Kdo tohle vymýšlel, já nevím, ale tenkrát na Krakonošovi enderáci chyběli, přestože jinak jich zvlášť do severních Čech zamířilo hodně, byli mezi nimi dobří přátelé.


 TRASA:
 O trase toho bylo napsáno mnoho. Podrobný popis trasy najdete například v článku z roku  2012.
 Já osobně jsem si trasu K100 zamiloval. Dlouhé desetiletí byla tato trasa považovaná
 za jednu z nejtěžších stovek u nás. S nástupem opravdových extrémů posledních roků se tedy jedná spíše naopak o
 lehčí stovku s velkým podílem asfaltu, který některým extrémistům moc nevoní.

 Ačkoliv trasa zůstala celých 50 let téměř stejná, některé detaily se přece jen měnily.
 
   mapa trasy K100 z roku 1973 - FOTO: Václav Víšek
  Největší změna trasy proběhla v roce 2006, kdy byla díky Schengenskému prostoru trať ze hřebenu odkloněna na Polskou stranu
  okolo ledovcového jezera Malý stav. Celá trasa tak získala ještě více na atraktivitě. Sám jsem tuto změnu jednou organizátorům
  spíše v žertu navrhoval. Oni se toho chytli a dokázali to zrealizovat.
 
  Další nemilá změna trasy postihla Krakonošovu stovku minulém 49. ročníku, kdy správa KRNAP z dost diskutabilních důvodů
  odmítla povolit průchod stovkařům přes Sněžku.

 
Velmi atraktivní trailový úsek přes polský národní park je zařazen od roku 2006.
FOTO: Roman Minarovič - rajce.idnes.cz


Polské jezero Malý stav.  FOTO: Roman Minarovič - rajce.idnes.cz


Sněžka  FOTO: Roman Minarovič - rajce.idnes.cz
 BĚŽCI
 I když Krakonošova stovka vždy byla a stále je především dálkový pochod, už od prvního ročníku se zúčastňuje velká řada běžců.
 Za 24 hodin se dá celá trasa sice ujít teoreticky pouze jenom chůzí. Pokud ale i ti největší pohodáři na konci startovního pole chtějí
 posedět u piva na chatách, musí stejně alespoň kousek popoběhnout. Pak tu máme ale spoustu borců, co až na největší terénní
 úseky a stoupání běží trasu téměř celou.

 
Hromadný start Krakonošovy stovky 2012 - FOTO DDM Pelíšek Vrchlabí
  Už od pradávna tak docházelo na K100 k běžeckým soubojům o přední místa. Legendární rekord Zdeňka Křivůnka 10:45 z roku
 1984 vydržel  celých neuvěřitelných 29 let. Až v roce 2013 se toto povedlo překonat dvojici Michal Veselý a Roman Košťák s časem
 10:29.  Nejvíce běžců však přibylo v roce 2009, kdy se K100 stala historicky první kvalifikační akcí na UTMB v České republice.
 

NEJLEPŠÍ ČASY Z HISTORIE DO ROKU 2008:

1984 Zdeněk KŘIVŮNEK 10:45

1985 Zdeněk KŘIVŮNEK 11:02

1987 Jan HAUER 12:15

1988 Jan HAUER + Jaroslav CERMAN 12:32

1989 Jan HAUER 11:52

1998 Ivo FARSKÝ + Ivan DAVID 11:08

V roce 1994 doběhla do cíle v absolutním pořadí na první místě žena Milada KLAPKOVÁ společně s manželem Michalem. Přesný čas bohužel není znám.

VÍTĚZOVÉ K100 OD ROKU 2009:

2009
1. Milan MIKULÁŠEK 13:05
2. Matěj REŽNÝ + Jiří ČERVENKA 14:05

1. Eva ŠUPÍKOVÁ 21:08
2. Monika PACLÍKOVÁ 21:45
3. Markéta NOVOTNÁ 22:44

2010
1. Milan MIKULÁŠEK 12:48
2. Michal VESELÝ 13:12
3. Filip ŠILAR 14:12

1. Anna KUROWSKA (POL) 19:30
2. Michaela HLADKÁ 20:19
3. Iva NĚMCOVÁ 21:52  

2011

1. Miroslav ŠTROP + Michal VESELÝ 11:54
3. Jiří BERGER 12:38

1. Božena KOVÁČOVÁ 16:06
2. Renata LINHARTOVÁ 18:35
3. Martina NĚMEČKOVÁ + Pavlína PROCHÁZKOVÁ 20:40

2012

1. Miroslav ŠTROP + Michal VESELÝ 11:50
3. Pavel BOLEHOVSKÝ 12:14

1. Monika VAVROCHOVÁ 14:55
2. Renata LINHARTOVÁ 16:12
3. Barbora SEMBOL 17:09

2013

1. Roman KOŠŤÁK + Michal VESELÝ 10:29
3. Krystian OGLY (POL) 10:58

1. Krystýna JEŘÁBKOVÁ 14:48
2. Ivana NĚMCOVÁ 16:34
3. Barbara SEMBOL 16:55

2014

1. Jiří HELLEŠÍ + Matěj ŠVEC 10:40
3. Michal VESELÝ 10:53

1. Lada MANDLÍKOVÁ 13:05
2. Zuzana URBANCOVÁ 13:17
3. Martina HAMPEJSOVÁ 13:27

2015

1. Radek BRUNNER 10:35
2. Matěj KUBINA 11:22
3. Martin VLASÁK 11:29

1. Kristýna HÁJKOVÁ 13:24
2. Magdaléna ŠOUBOVÁ + Kateřina ŠOUBOVÁ 13:47


MŮJ TIP NA TOP 10 PRO JUBILEJNÍ ROČNÍK:

Radek Brunner
Úřadující atletický MČR na 100 km a 24 hodin, vítěz Pražské a Krakonošovy stovky 2015. Pokud se Radkovi podaří nezabloudit, bude jistě útočit na traťový rekord 10:29 z roku 2013.
SK Babice

Roman Košťák
Držitel traťového rekordu 10:29 a vítěz K100 z roku 2013. Triatlonista z Jablonce.
GASSO Team

Petr Hének
Vítěz Jesenické stovky 2015 a 2016, letos s úžasným časem.
AK Drnovice

Lukáš Pilař
Vítěz druhé etapy Loučení 2014.
The North Face

Jan Fujáček
Vítěz Pradědovy stovky 2015 a Brtnických ledopádů 2014.
Klacky.cz

Jan Kotyk
Adveture Racer jenž se pravidelně umísťuje i na předních příčkách ultra trailů. Vítěz B7 2011.
Salomon Suunnto

Jaroslav Vicher
5. místo Nízkotatranská stíhačka 2014
KESBUK

Matěj Kubina
Vítěz stovky Podkrkonoším 2014. 2. místo na K100 2015. Místňák z Benecka.

Martin Stárek
Martin se vrací po pauze. Uvidíme co předvede.
V roce 2013 vyhrál bezkonkurenčně Týnišťské šlápoty a Pradědovu stovku.

Jan Hais
Místní Krkonošský skialpinista. Na K100 pravidelně v TOP 10.

ŽENY:

Lada Mandlíková
Vítězka Krakonošovy stovky 2014, držitelka ženského traťového rekordu 13:05.
Dukla Praha

Kristýna Hájková
Loňská vítězka K100, jenž se letos běhá stovky s velkým batohem jako trening na PTL.
SK Babice

Renata Hlaváčová
3. místo Jesenická stovka 2016
EXTREME FETROCK Zlín

Eliška Kaniová
Vítězka Malohanácké a Bánovské stovky 2016

Pavla Vildmonová
Orientační běžkyně z Berouna
Lokomotiva Beroun

Eva Šupíková
3. místo Týnišťské šlápoty 2014, vítězka K100 2009

Ivana Bohoňková
2. místo Jarním Šluknovskem 2016

Karolína Jánošíková
10. místo Krakonošova stovka 2015
Pražská běžkyně zejména na kratší trasy

Eliška Majorová
Vítězka Rakovnické šedesátky 2016 má letos obrovský progres.

Simona Pirklová
Stovku jde poprvé, ale už slavila úspěchy na kratších závodech jako Trasilmaniacs, Penun




 Radek Brunner vítěz 2015 - FOTO DDM Pelíšek Vrchlabí
 MŮJ POHLED A VZPOMÍNKY
 Na závěr přidám ještě svůj osobní pohled a vzpomínky. Krakonošovu stovku půjdu letos po 16. Nechodil jsem však každý rok.
 Někdy jsem dával přednost 100 km závodu v Polsku ve stejném termínu. Dnes toho docela lituji. Několikrát mě také nepustili z práce,
 v roce 2013 jsem jedinkrát nedokončil.  Poprvé jsem startoval v roce 1993, když mně bylo 14 let. Start jsem dost přepálil a až do
 Harrachova jsem běžel na prvním místě s Honzou Simetem. Pak nás ale všichni předběhli. Do cíle jsem se dopotácel asi po 18 hodinách
 docela unavený. Hodnotil jsem to jako velice náročnou stovku. Přece jenom v té době stovky byly opravdu jednoduché, organizované
 většinou mimo hory.
 
 Nejraději vzpomínám na ročník 2000. Byla veliká zima už od Žalého sněžilo a na hřebeni potom mrzlo a foukalo. Na Sněžce -9 a
 15 cm čerstvého sněhu. Kamenné chodníky byly totálně zledovatělé. Běžel jsem s Vildou Dolejšem, před Voseckou boudou se nám
 podařilo v mlze hodit pěkný kufr. Místo na Voseckou boudu jsme došli na státní hranici daleko před Polskou chatou Szrenica.
 
 Přes toto všechno se mně podařilo  tento rok dosáhnout absolutně nejlepšího času na K100 15,5 hod. a skončit na 4 místě.
 Extrémní podmínky mně vždy vyhovovaly.
 
Já na startu ve Vrchlabí 2013. Ten rok jsem to zabalil v půlce, a nedokončil tak ani jednu stovku za rok 2013.
Asi výkonnostně nejhorší rok. Ne vždy se daří. Snad to bude letos lepší.
FOTO: Roman Minarovič - rajce.idnes.cz
Tak ahoj v pátek večer ve Vrchlabí !!!!!